Daya

Daya se k nám dostala jen pár dní po Demi v rámci kastračního programu. Pocházela ze stejného místa a stejně jako ona se bála lidí. Po kastraci se jí ale rána špatně hojila. Museli jsme ji denně ošetřovat a právě tehdy se něco změnilo. Z vystrašené kočičky se pomalu stával mazlíček. Začala nám důvěřovat, nechala se hladit, válela se spokojeně na zádech a bylo vidět, že je šťastná.

Když prošla veterinárním kolečkem, odešla do Chlupaté kavárny hledat svůj vysněný domov. Ze začátku pro ni bylo všechno nové a děsivé. Trvalo jí nějakou dobu, než sebrala odvahu vyjít mezi lidi. Nakonec to zvládla. Jenže dnes máme pocit, že tu přestává být šťastná. Přestože byla dříve velký mazlík, dnes se při přiblížení lidí často leká a je nejistá. Možná je tu na ni ruch, hluk, velké množství návštěvníků nebo jí jednoduše nevyhovuje život ve větší kočičí skupině, kde se kočičky mění. Možná právě i ona touží být tou, do které se člověk zamiluje a vezme jí domů. Je nám to moc líto. My totiž víme, jaká Daya doopravdy je. Víme, jak krásně umí vrnět, jak ráda se nechává hladit a jak moc touží po klidu a bezpečí.

Daya má moc ráda ostatní kočičky, často se v kavárně pohybuje v přítomnosti Demi, Nathana či Brooklyna, nejšťastnější bychom byli, kdyby do nového domova mohla odejít s jednou z nich, ale budeme moc rádi, když by mířila i za jinou kočičkou. Daya bude také v novém domově potřebovat hodně času a člověka, kterému nebude vadit s ní postupně budovat důvěru.